Novoroční jantra

Konec roku bývá tradičně obdobím bilancování a hodnocení uplynulého období, ale také očekávání toho, co přinese nový rok. Své tužby můžeme krásně podpořit právě novoroční jantrou.

S tímto konceptem jsem se poprvé setkala ve Francii a jelikož se mi velmi zalíbil, převzala jsem ho a za těch několik let jím již stihla inspirovat nejen řadu svých klientů, ale i kamarádek tady v Čechách. O co tedy jde? Slovo jantra znamená pomůcka nebo také podpora. Jsou to nejrůzněji zpracovaná díla, která se používají jako velice silný nástroj při práci s naším vědomím. Užívají se také při modlitbách, meditacích, pomáhají prozkoumat vyšší úrovně vědomí.

Novoroční jantra má pak nejčastěji formu koláže (i když i jakákoliv jiná forma je možná a vítaná 😉) vyjadřující přání a vize na další rok. Pravidelná vizualizace našich přání, předsevzetí či vizí skutečně pomáhá si dané kvality do života přitáhnout. Nejeden vrcholový manažer to potvrdí, nenadarmo jsou jantry natolik účinným nástrojem pro osobní rozvoj a pracovní růst.

Rhonda Byrne tento fenomén dotáhla k dokonalosti a detailně popsala v knize The Secret (Tajemství). Aby ovšem zákon přitažlivosti mohl správně fungovat a my si do života skutečně přitáhli to pravé, je velice důležité ho správně aplikovat v praxi. 

V prvé řadě je velice důležité uzavřít minulý rok a poděkovat za to, co přinesl. Ano, i já mám občas chuť spíše brečet než děkovat, ale věřme, že frustrace, nevděk a stížnosti nám do života větší hojnost nepřinesou. Nehledejme důvod, proč se to stalo, v minulosti, ale v budoucnosti. Teprve až s vděčností doceníme význam, jaký pro nás dané události měly (nebo teprve budou mít), můžeme přistoupit k samotnému tvoření jantry.

Velice častou chybou je zaměření se na prostředek, kterým k nám má daná kvalita přijít, a ne na ten finální výsledek. Představujeme si, že láska k nám může přijít pouze skrze vysokého blonďatého muže. Pak sice máme všechny doma vysoké blonďáky, ale ti nás mlátí a ponižují. Tohle je špatně. Musíme zaměřit na co nejkonkrétnější představu toho, jak má ta láska (cíl) vypadat. To je třeba zadefinovat do nejmenších detailů. Jak se chci cítit? Co chci prožívat? Co si chci koupit za tu vysněnou miliardu dolarů? Jak se chci cítit v tom novém domě? S kým v něm chci žít? A takto definované přání vypustit. Vesmír je moudrý a život má dostatečný smysl pro humor na to, aby k nám láska (nebo dům nebo kýžený obrat firmy) přišla takovým způsobem, jaký jsme si ve chvíli, kdy jsme vytvářeli jantru, ani neuměli představit. Pak sice máme doma místo dvoumetrového Egona tmavookého Paola (v ještě lepší situaci Paolu), ale víme, že to je to ono a zažíváme s ním (nebo s ní) všechny ty krásné věci, které jsme si pomocí jantry vizualizovali.

I některé firmy v posledních letech vytvářejí podnikovou jantru, což ostatně může být krásná příležitost se sejít, vytvořit si nové zážitky a v neposlední řadě zefektivnit společné úsilí. Pro mnoho šéfů je to též vítaná sondáž do přání svých podřízených, která by jinak zůstala nevyřčena.

A víte, co je na životě ta největší prdel? To, co nečekáme.

Díky za to, že nedostávám všechno hned.

S láskou K.