Kolo roku

Buďte vítáni u nového seriálu článků, tentokrát o svátcích kola roku. Jelikož je to první článek této série, pojďme si nyní o tomto systému něco povědět.

Otázky světového názoru provází lidstvo odnepaměti. Ačkoliv jsem díky svým kořenům a cestování přicházela do styku s nejrůznějšími náboženstvími, hledala jsem něco, co mně osobně bude dávat smysl a vydala se tak na otevřenou cestu náboženské promiskuity. Vždy jsem si dopřála dostatek času, pečlivě prozkoumala, co se mnou daná víra dělá a pak ji opustila pro jinou. Církevní gymnázium v tomto ohledu posloužilo jako skvělý základ a já po čtyřech letech s vděčností uznala, že touto cestou jít nechci, au pairování v židovské rodině mi umožnilo blíže prozkoumat judaismus, no a během let strávených ve Francii jsem měla prostor poznat i islám, stejně jako během cest po Africe (abája je skutečně příjemná, pokud ji nosíte z vlastní volby).

 Na střední jsem hodně koketovala s buddhismem, ze všech náboženství mi dával největší smysl, ale nelíbilo se mi na něm postavení žen. U východních filozofií jsem zůstala, velice se mi líbil dokonalý systém uvažování zašifrovaný do yin-yangové monády. Symboly se staly mou velkou vášní, přičichla jsem ke kabale a posvátné geometrii a po této cestě kolem světa jsem skončila doma. Začala jsem zkoumat svůj původ, své předky. Jedna rodová linie vysvětlila vášeň pro východní nauky a ta druhá mi odhalila zcela nové obzory. Moji předci přece byli Keltové.

A teď se konečně dostáváme k jádru článku: kolo roku. Smysl jsem našla tam, odkud částečně pocházím. Neoslavujeme jednoho muže, neupínáme se k tomu, co bude následovat po naší smrti, oslavujeme to, co se právě děje. Ctíme přirozený cyklus Země, ročních období, proměnlivost ve všech jejích podobách, ne dogmata. Muže a ženy, dne a noci, odstředivou a dostředivou sílu, nádech a výdech, roční období, zrození, smrt, rovnováhu. Tento systém vychází ze slunečního cyklu (slavení rovnodenností a slunovratů a období mezi nimi) a setkat se s ním můžeme nejen v keltských, ale i germánských, amerických nebo třeba tibetských tradicích. Není se čemu divit, vždyť vycházejí z toho nejjednoduššího způsobu měření času - nejdelší/nejkratší noc a den a čas mezi nimi.

Ač byly pohanské zvyklosti a svátky na našem území časem nahrazeny křesťanskými, některé se nám přece jen dochovaly (velikonoční pomlázka, pálení čarodějnic, věšení jmelí, atp.)

Velkých pohanských svátků máme osm a jejich cyklus nazýváme kolo roku. (Ano, počet kruhů v logu Aktivního prožívání není náhodný 😊) Jednotlivé svátky budou rozebrány v samostatných článcích. 

S láskou K.