Kolo roku: Samhain

Dalším krásným příkladem toho, jak jednu tradici v mnoha obměnách slaví různé kultury, je svátek Samhain. Pro Kelty významný svátek, kterým začíná keltský rok, pro část světa v dnešní době Halloween, svátek všech svatých, Dušičky. Slaví se na přelomu října a listopadu, kdy se chystaly zásoby na zimu, sbíraly se poslední byliny, redukovala stáda (bylo potřeba ponechat jen ta nejlepší zvířata, jež dávala jistotu pro zdravý chov v dalším roce) a období hojnosti, světla pomalu přecházelo v temné období nejistoty. Není tedy divu, že zrovna tento čas je v mnoha kulturách vnímán jako ten, při němž se stírají hranice mezi světem živých a mrtvých.

V tyto dny (v různých kulturách se slaví různě, od 30. 10. do 2. 11.) bývalo zvykem prostírat i pro zesnulé příbuzné, za okny se ve vyřezaných dýních zapalovaly svíce, které měly posvítit na cestu na onen svět, lidé se strojili do různých kostýmů, aby se vyvarovali zlých duchů...

Z římské kultury přetrval zvyk pokládat na hroby nebožtíků květiny, symbol života, protože Římané věřili v posmrtný život.

Se Samhainem bývají spojovány bohyně Cailleach, Hekaté nebo Stařena, obecně archetyp ženy, jež sklidila plody moudrosti. Setkáváme se se symboly dýní, jablek, šalvěje, kostí; typickými rostlinami bývá břečťan, tis, kozlík; dekorace se ladí do tmavých barev.

Tento čas poskytuje krásnou energii pro práci s rodovými liniemi, vyprávění příběhů, uctění předků, ale také zbavování se starého. A to nejen energeticky, ale také doslovně - naši předkové pálili nepotřebné v ohni a popel pak využívali k hnojení - staré dalo symbolicky vzniknout novému. I z poháru života je občas potřeba odlít, aby mohlo přitéct nové.

 Krásný Samhain přeje K.